Karolina Kohoutková: „Mám ráda kopce, jsou pro mě vždy takovou výzvou.“

Jak sis užil vítěznou patnáctku v terénu kolem Veveří?

Celý závod provázela skvělá atmosféra a krásné babí počasí, takže nebyl důvod si tento den parádně neužít.

Do cíle jsi doběhla s náskokem téměř 3 minut, držela sis první pozici již od samého začátku závodu?

Závodní sezóna pro mě vlastně odběhlým maratonem v Ostravě skončila, takže od samého začátku jsem měla v plánu běžet jen na pohodu, užít si pěkné prostředí a čerpat ze závodní euforie. Běželo se mi ale moc fajn, takže po seběhu z kopce jsem minula jednu skvělou běžkyni a v úzkých cestičkách kolem přehrady také druhou mladou slečnu. Chlapy jsem moc nepočítala.

Profilově z celého seriálu nejvíce náročná, vyhovoval ti profil trati nebo raději volíš rovinatější terény?

Trať byla bezvadná. Mám ráda kopce, jsou pro mě vždy takovou výzvou. V jednom úseku, kde prašná a kamenitá cesta podkluzovala jsem skoro lezla po čtyřech. Tam se ukázali ti praví bojovníci.

Byla to tvoje premiéra v seriálu běžíme na hrad?

Ano, bohužel jsem jinde hrady neběžela. Při výběru závodů jsem volila spíše delší tratě, které mi, přiznám se, vyhovují víc.

Jak dlouho se aktivně věnuješ běhání?

Na tuto otázku s oblibou odpovídám, že běhám od 15ti, ale tento rok mě to začalo bavit ;-).

Co říkáš filozofii této běžecké rodinné akce?

Celý koncept se mi líbí. Oceňuji dobrou organizaci a moc fajn lidi, ať z řad organizátorů/pomocníků, tak závodníků i veřejnosti. Za mě palec nahoru.

Karolíno poslední otázka, navštívila jsi po doběhnutí hrad?

Mrzí mě to, ale nenavštívila. Po doběhnutí jsem se musela vyklusat, převlíct a upravit. Pak jsem raději navazovala staré/nové kontakty a trochu tak propagovala náš nový sportovní klub 3KJrun :-).